SEO umřelo nebo do pár let umře, tvrdí zlí jazykové. Druhá strana barikády jim oponuje, že bude ještě dlouho bude mezi námi. Svou pravdu mají oba tábory. Jejich neshoda tkví v rozdílných výkladech pojmu SEO.

Tupé SEO

Hlavním znakem tupého SEO je, že se snaží ovlivnit vyhledávače zneužitím jejich nedostatků namísto toho, aby využívalo jejich předností. Ať už vědomě či nevědomě.

Ovlivňovat vyhledávače znamená:

• psát texty „pro vyhledávače“
• umisťovat hromady odkazů z bezcenných webů (katalogy, PR weby) a nakupovat odkazy v lištách a patičkách s tím, že to přece musí nějak pomoci
• snažit se pomocí zrůdného textu, který se nedá číst + spousty odkazů „optimalizovat na jedno klíčové slovo“
• typická je také snaha o ovlivňování nesouvisejících technických a sémantických, případně pak totálně zbytečných faktorů stránek ve stylu poznatků ze SEOmatů

Jenže kdyby se vyhledávače nechaly ovlivňovat,  nikdo je nepoužívá. A kdyby je nikdo nepoužíval, zkrachují. Mají tedy slušnou motivaci k tomu, aby se ovlivňovat nenechaly.

Od poskytovatele tupého SEO často uslyšíte věty typu „tohle na vyhledávače funguje“, „tohle roboti milují!“ a podobně. Uživatelé jsou postaveni na vedlejší kolej, případně se s nimi a tím, co vlastně hledají, snad vůbec nepočítá.

Dobrou zprávou ale je, že podobné snahy už povětšinou nefungují nebo mají minimální efekt – na Google s nimi nezmůžete prakticky nic, Seznam.cz je pozadu, ale cíl má stejný.

SEO jako snadno ovlivnitelná hra s technickými faktory stránek a kšeft se zpětnými odkazy je mrtvé, máte pravdu.

Jaké SEO ještě žije? A kdy umře?

SEO, jehož cílem není vyhledávač, ale hledající uživatel, kterého chcete přivést na svůj web, stále žije. A i když se to někomu může zdát jako klišé, vše se v něm točí okolo uživatelů.

Co pro úspěšné SEO potřebujete?

• vyčlenit a hlavně poznat svou cílovou skupinu – definovat, kdo je váš uživatel
• dobře navržený web - vhodně zvolenou strukturu, informační architekturu a obsah. Potřebujete vstupní stránky pokrývající pokud možno všechny typy dotazů, které uživatelé hledají a s obsahem, který hledají. Podklady získáte z podrobné analýzy klíčových slov. Dobře navržený web zahrnuje i technické faktory, které ale v SEO nehrají tak velkou roli, jak se jim přisuzuje. Vyhledávače vědí, že lidé dělají chyby, a počítají s tím.
• obsahovou strategii – abyste ji mohli vytvořit, potřebujete vědět, ke komu mluvíte – tedy znát své uživatele. Jaký obsah hledají a čekají na jednotlivých stránkách? Co je zajímá? Jak to podat, aby to pro ně bylo čitelné, srozumitelné a zajímavé? Jak pracovat s laterálním obsahem? Čím zaujmout uživatele, kteří váš web zatím neznají a jak zajistit, aby jej poznat chtěli?
• pozornost – musí se o vás mluvit. Tvůrci vyhledávačů vědí, že pokud se o nějakém webu hodně mluví a jeho stránky jsou často diskutované a odkazované, není to nadarmo. Vaším cílem je zajistit, aby se o vás mluvilo. Měli byste mít jasno v tom, jak toho dosáhnete, a jak tento stav udržíte.
• budovat brand – úzce souvisí s předchozím bodem. V konkurenčním prostředí, potřebujete budovat silný brand. Chcete, aby se o vás mluvilo více než o konkurenci, abyste byli více vidět, aby uživatelé měli důvod o vás mluvit se svými přáteli. Síla brandu – to, co v rámci něj budete dělat, jak se o vás bude mluvit a jak budete vnímáni veřejností, bude v příštích letech alfou a omegou úspěchu nejen ve vyhledávačích. I proto Marek Prokop ve své prezentaci nahradil linkbuilding brandbuildingem (viz slide 12), což mi přijde velmi trefné.

Cítíte ten rozdíl oproti „tupému SEO“, které nic z výše uvedeného neřeší? Úspěšné SEO využívá možností a schopností vyhledávače (nikoli jeho slabin) k co nejlepšímu zacílení na uživatele. Místo čarování s nepodstatnými faktory se snaží reflektovat aktuální potřeby uživatelů, poskytnout jim odpovědi na to, co právě hledají.

Stále větší roli v SEO budou hrát těžko ovlivnitelné sociální signály. O úspěchu a neúspěchu webů bude rozhodovat obsah, který nabízejí, a jejich schopnost zaujmout a komunikovat.

Vyhledávače potřebují umět nabídnout uživatelům uspokojující odpovědi na jejich dotazy. Relevance odpovědí se bude stále zlepšovat, zatímco primitivní techniky přestanou fungovat definitivně.

A kdy že SEO umře? Až umřou hledající uživatelé. Nějaký ten pátek mu tedy snad pořád zbývá, mám ještě nějaké plány.

Poznámka: Tento článek je z části reakcí na článek Jána Janušky - Majú nofollow odkazy vplyv na SEO? Áno aj nie - ten proto doporučuji přečíst.

Přečtěte si také oficiální stanovisko Google k rel=“nofollow“. Podobně se k němu staví i Seznam.cz, ale článek věnuji především prvnímu zmíněnému vyhledávači.

Nofollow odkazy mají „na SEO“ přímý vliv

Narozdíl od Janka si myslím, že nofollow odkazy přímý vliv na SEO mají. Jsem přesvědčen, že je Google následuje a pracuje s nimi jako s běžnými odkazy. Pouze s drobnými odlišnostmi, které uvádím v závěru článku. Mám pro to hned několik důvodů.

1. Určování hodnoty nofollow odkazů

Janko ve svém článku napsal, cituji:

„Ak by nofollow predsa len malo nejakú hodnotu, akým spôsobom by sa určovala? Vyhľadávač by musel využívať algoritmy, ktoré spoľahlivo rozpoznajú prínosné odkazy s nofollow a odfiltrujú spam i ďalšie neprirodzené odkazy. V prípade, že by niektorý vyhľadávač disponoval takými algoritmami, nevidím dôvod, prečo by nepriznal, že to dokáže.“

Vyhledávače přeci takovými algoritmy disponují. Pracují s nimi neustále. Snaha o rozpoznávání přirozených odkazů je jejich denním chlebem. Ano, mluvím o těch samých algoritmech, které vyhledávač používá k hodnocení dofollow odkazů. Na určení hodnoty odkazu vyhledávač nepotřebuje informaci, zda má nofollow nebo ne. A to nejen proto, že se na základě toho jeho hodnota určit stejně nedá.

Odkaz je prostě odkaz. Buď hodnotný je nebo není. Buďto je v rozporu s pravidly Google nebo ne.

2. Nofollow webmasteři od jeho vzniku používají špatně

I to je důvod k tomu, aby byl v současné době vyhledávači tento atribut ignorován. Oficiálním důvodem zavedení nofollow bylo potírání webového spamu. „Nepředávání ranků“ z nofollow odkazů a jejich nenásledování vyhledávači mělo odradit spammery od spamování za účelem ovlivnit výsledky vyhledávání. Proč to nejspíš bylo trošku jinak popsal Marek Prokop už před šesti lety ve třech článcích, z nich první je Proč nevěřím na pohádku o Rel a Nofollow, část 1 (část 2, část 3)

Atribut rel=“nofollow“ byl využíván i k různým chybným účelům jako je třeba regulace ranků v rámci jednoho webu.

Největší měrou se však o špatné využívání nofollow zasloužila Wikipedia, která jej 2007 znovu nasadila ke všem externím odkazům a používá jej dodnes. Dle oficiálního výkladu nofollow by to znamenalo, že vyhledávače nyní odkazy z Wikipedie ignorují. Ano, z té Wikipedie, která je, i přes svá zaškobrtnutí, celosvětově považována za zdroj hodnotných informací. Má miliony stránek pod kontrolou armády adminů a jen tak nějaký odkaz se na ni nedostane. A když už dostane, pak žádné nofollow logicky nepotřebuje. Takové odkazy by Google měl jen tak zahodit? A proč by to, proboha, dělal?

3. „Ignorací“ odkazů s nofollow by byl vyhledávač sám proti sobě

Odkazy, ať už jakékoli, jsou:

• podstatou existence World Wide Webu
• základem pro výpočet PageRanku
• silným kritériem pro určení „síly“ odkazované stránky ve vyhledávání

Vidíte jediný rozumný důvod, proč by se vyhledávač měl připravit o gigantické množství odkazů, které může zahrnout do hodnocení odkazovaných stránek? Jen proto, že mají nějaký atribut, o kterém drtivá většina uživatelů internetu nemá ani páru a zbytek, který páru má, jej používá špatně? Ale jděte…

Vždyť jsou to často právě jedny z pro uživatele nejužitečnějších odkazů, které jako nofollow bývají označeny. Například:

• Odkazy z diskuzí a fór, kde si uživatelé vzájemně radí, předávají své zkušenosti a doporučují stránky
• Odkazy z komentářů, které mohou nějakým způsobem doplňovat téma stránky, na které se vyskytují
• Odkazy z Wikipedie rozšiřující dané téma. Už jen to, že byl odkaz na Wiki ponechán, o něčem svědčí.

Nejsou právě tohle pro vyhledávač důležité typy odkazů, které toho o oblíbenosti a relevanci odkazované stránky hodně prozradí? Jsou-li proklikávané a uživatelům užitečné, proč by je vyhledávač měl jen tak zahodit a nebrat v úvahu?

Nofollow je pouze ochrana webmasterů

Nofollow je pouze prostředek, pomocí kterého se webmaster může distancovat od odkazů ze svých stránek, nad kterými nemá plnou kontrolu. Právě zde nalézá tento atribut jediné rozumné, i když trochu praštěné využití. Správce webu pomocí něj může preventivně označit odkazy za které nedá ruku do ohně či o nichž přímo ví, že by odporovaly pravidlům Google. To však neznamená, že by vyhledávač tento odkaz nesledoval. Pouze dojde k tomu, že:

• pokud Google odkaz vyhodnotí jako porušující pravidla, odkazující stránku za něj nepotrestá.
• je-li odkaz „v pořádku“, nemá Google důvod jej ignorovat

• Placené odkazy – samotný Google doporučuje takové odkazy označit jako nofollow čímž mu dáte najevo, že jejich účelem není manipulovat s hodnocením stránek.
• Odkazy, za které se nemůžete zaručit – komentáře, diskuze a podobně. Zde opět nachází nofollow své využití. Pokud se na stránkách vašeho webu náhodou objeví  odkazy na „špatné sousedy“ či spamové odkazy, měl byste jako webmaster být z obliga.
• Odkazy na „špatné příklady“ – chcete-li vědomě odkázat na nějaký typ stránky, který se vyhledávačům nezamlouvá (třeba chcete na „živé“ ukázce demonstrovat nějaké nekalé optimalizační techniky), stačí odkaz označit jako nofollow. Pokud si Google „závadného“ odkazu všimne a ten zároveň bude mít „nofollow“, neměl by vám hrozit žádný postih.

Shrnutí – jak si myslím, že vyhledávače skutečně přistupují k nofollow:

To, zda je odkaz „v pořádku“, musí vyhledávač vyhodnotit na základě svých běžných algoritmů. Dle toho s ním pak naloží. Jediný rozdíl je v konečném důsledku pro webmastera.

• a) Když vyhledávač vyhodnotí, že je odkaz „v pořádku“: Odkaz bude pracovat k dobru odkazované stránky ať má nofollow nebo ne.
• b) Když vyhledávač vyhodnotí odkaz jako „závadný“: Pokud je označen nofollow, odkazující stránce nehrozí žádný postih za nekalé praktiky nebo odkazování na špatné sousedy. Pokud označen nofollow není, majitel odkazující stránky se vystavuje riziku postihu – Google se může domnívat, že odkaz vznikl za účelem manipulace s výsledky vyhledávání.

A co vy, také si myslíte, že zavedení nofollow byl tak trošku skok (ne krok) vedle a oficiální postoj Google vám připadá přinejmenším podivný? Nebo naopak oficiální postoj „berete“ a máte pro to logický důvod? Podělte se v komentářích – a ne, „Google to tvrdí, tak to tak je“ není logický důvod – Google takhle tvrdí, tvrdil a tvrdit bude spoustu věcí.

A mimochodem, všimli jste si, že všechny odkazy v tomto článku jsou nofollow? Ne? A proč by si toho měly všímat vyhledávače?

Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej a doporučte jej tak ostatním – děkuji:

Nápad na zpracování tohoto článku jsem dostal po tom, co Pavel Ungr napsal článek Vše, co jste chtěli vědět o tom, jak napsat titulek, a báli jste se zeptat, možná s vám bude hodit jej přečíst. Za jeho stěžejní myšlenku považuji větu „Pište tak, aby to lidi oslovilo.“  To je totiž to, co málokdo dělá a čím se můžete odlišit od svých konkurentů.

Trošku to pak v komentářích rozvedl copywriter Honza Ambrož, který také doplnil několik tipů.

Doplním tipy, co vyzkoušet v titulcích: call to action, dynamické sloveso, USP, číslici, interpunkci – “cokoliv”, co odkaz odliší od konkurence. – Jan Ambrož (zdroj)

My si teď ukážeme příklady dobrých a horších titulků stránek. Bez daty podložených studií, bez vyčíslení konkrétního přínosu. Prostě jen tak, z pohledu hledajícího uživatele budeme Googlu zadávat dotazy a podíváme se, co nám nabídne.

V některých případech nelze obecně říci, že některý titulek je dobrý, zatímco jiný špatný. Vždy záleží na kontextu, v jakém uživatel vyhledává a není možné zavděčit se všem. Proto u každého dotazu popíši svůj úmysl, s kterým dotaz zadávám, a následně vysvětlím, proč mne zaujal právě vybraný titulek.

Dotazy, které jsem zadal:

Dotaz „autopůjčovna“

Proč jsem hledal?: Chtěl jsem najít obecnější informace o autopůjčovnách. Jaké jsou na trhu? Jak se pohybují ceny? Jak probíhá půjčení auta? Nepotřebuji autopůjčovnu v konkrétním městě a o autopůjčovnách zatím vím málo, proto takto obecný dotaz.

Výsledky Google pro dotaz autopůjčovna.

Tady jasně vede první odkaz, autopůjčovna Europcar. Jako jediná uvádí nějakou konkurenční výhodu. Kolik autopůjčoven se může pochlubit titulem „Autopůjčovna roku 2011/2012″? Konkurenti se utápějí v naprosto nezajímavých frázích, které sice popisují, co na jejich stránkách najdu, ale nemám důvod na ně kliknout dříve, než na Europcar.

Dotaz „modely aut“

Proč hledám?: Chci známému, který sbírá modely, darovat nějaký pěkný kousek. Hledám proto e-shop, který mi umožní vybrat si z rozsáhlé nabídky.

Výsledky Google na dotaz „modely aut“

Mezi šedým průměrem mne na první pohled praštil do očí výsledek SmallCars.cz. Sice není první v pořadí, ale jako jediný nabízí něco navíc oproti výsledkům, které se tváří všechny stejně nezajímavě. 18 000 autíček v nabídce? Model pro známého vyberu tady. SmallCars.cz mimochodem provozuje kolega z oboru, Martin Matějka.

 Dotaz „rybářské potřeby“

Proč hledám?: Jsem rybář, který již není spokojen s e-shopem, na kterém nakupoval dříve. Hledám proto nějaký nový.

Výsledky Google pro dotaz „rybářské potřeby“

Kolegové rybáři zklamali na plné čáře. Výsledky jeden jako druhý a já se nemám podle čeho rozhodnout. Všechny tyto e-shopy zahodily možnost mne něčím zaujmout už v rané fázi rozhodování. Já si teď budu muset náhodně vybrat výsledek, na který kliknu jako první. Přitom by stačilo, aby jen jeden z nich zmínil nějakou výhodu – vysoký počet položek skladem, dodání do 24 hodin, poštovné zdarma nebo cokoli jiného, a jistě bych klikl právě na něj.

Dotaz „tvorba webových stránek zdarma“

Proč hledám?: Jsem laik, který se něco doslechl o tom, že na internetu jsou systémy, pomocí kterých si může vytvořit vlastní webové stránky zdarma – chci to tedy zkusit.

Výsledky Google na dotaz „tvorba webových stránek zdarma“

Nejvíce mne zaujal výsledek eStránky.cz – oproti jiným slibuje, že si své stránky mohu vytvořit během pěti minut, což je v dnešní uspěchané době pěkná výhoda. Jiné systémy ji třeba mají také, ale to teď nevím, protože mi o ní neřekly. A ani se o ní nedozvím, pokud mne nakonec web eStránek přesvědčí, abych si udělal stránky právě u nich. Za zmínku stojí i výsledek Webnode.cz, který ale místo přesného času používá neurčité „rychle“.

 Titulek není všelék

Jak vidíte, dobře napsaný titulek může zvýšit proklikovost na vaše stránky tím, že nějakým způsobem osloví či zaujme uživatele. Nejmarkantněji to lze pozorovat právě ve vyhledávání, kde je váš titulek v přímé konfrontaci s titulky konkurentů. Dobrý titulek ale poslouží i jinde, pracuje s nimi například Facebook při sdílení a „lajkování“ stránek.

Titulek ale není všelék. Může zařídit pouze to, že na výsledek z vašeho webu uživatel klikne přednostně. To, jestli pak na stránce zůstane nebo provede nějakou konverzi, to už záleží na dalších faktorech, například:

• Když se k vám uživatel proklikne, najde u vás co chtěl?
• Vyzná se ve vaší stránce?
• Dokáže tam splnit cíl, s kterým tam přišel?
• Dokáží ho vaše stránky přesvědčit ke konverzi?

Pokud ne, ztratíte jej. Dobrý titulek, který jej zaujal, vám pak nebyl nic platný.

Článek tedy berte jen jako takový malý tip jak získat nějaké prokliky k dobru a jak přemýšlet při psaní titulků.  Samotná klíčová slova do nich totiž umí nasypat každý. To jste viděli na příkladech. Odlišit se umí/chce málokdo. Jen hledání těch několika příkladů pro tenhle článek mi zabralo asi hodinu. Využijte toho a staňte se právě vy tím, kdo svými titulky zaujme.

Líbil se vám článek? Budu rád, když jej sdílením doporučíte ostatním – díky:

Formát knihy

Kniha je dostupná pouze ve formátu PDF. Má 90 stran, které jsou psané dost velkým písmem (aby se lépe četly na čtečkách elektronických knih a mobilních zařízeních) – čtení jde tedy poměrně rychle. Obsahuje několik reklam, které by někomu mohly lézt na nervy. Mně nevadí.

Obsah

Než dojde na praktický linkbulding, jsou v začátku knihy srozumitelně zodpovězeny časté dotazy a potřeny klasické mýty ohledně odkazů.

Poté už je probírán jeden způsob získávání odkazů za druhým, vždy s obsáhlým a snad i s pro laika srozumitelným vysvětlením.

Sice jsem nečekal, že v knize najdu nějaké zvláštní novinky, přesto jsem si pár zajímavých pasáží poznamenal.

Verdikt

Kniha není dokonalá – ne se vším s Michalem doslova souhlasím. Najatí jazykoví korektoři se moc nepředvedli, chyb je tu jak máku. Přesto jde o zatím nejucelenější český zdroj o budování zpětných odkazů.

Pro méně zkušené uživatele, kteří nemají o linkbuildingu a jeho podstatě tak úplně jasno, bude kniha cenným zdrojem informací, který na českém trhu chyběl. Odbornou (ne jazykovou) korekturu knihy má na svědomí Plaváček, známý to český odborník nejen na SEO – co se odbornosti rad týká, neměli byste s žádnou šlápnout vedle.

S klidným svědomím tedy knihu doporučuji každému, kdo se zajímá o SEO, linkbuilding a celkově zlepšování (nejen) svého webu – dát za ni ty dvě stovky se vám jistě vyplatí.

Knihu můžete zakoupit na ekniha.eu.

Další recenze

Jako recenzent bych asi umřel hlady. Pokud máte rádi delší čtení a nebo chcete znát další názory na knihu, tady je několik odkazů:

• recenze na Linki.cz
• recenze na blog.kvasnickajan.cz
• recenze na 404.com
• recenze na blog.bloxxter.cz
• rozhovor ke knize na blog.davidlorinz.cz

Je to trochu absurdní. Zadavatel chce poradit, jak zlepšit něco na svém webu, ale odkázat na něj nechce. Asi předpokládá, že účastníci diskuze mají křišťálovou kouli, ze které vše potřebné vyčtou. Takových příspěvků jsou po internetu mraky.

Co se stane, když položíte dotaz týkající se konkrétního problému na konkrétním webu, ale neuvedete adresu?

• málokdo se vám bude věnovat – nikdo vás nebude prosit o základní informace, které už měl dávno mít (ve formě odkazu na váš web).
• nedostanete dobré rady – dokonce, i když adresu webu dáte k dispozici, je těžké správně poradit – jak to asi bude vypadat, když ji k dispozici nedáte? Zde většinou platí „na blbou otázku, blbá odpověď“.
• nikdo nemá rád teoretizování a obecné plky – lidé nemají čas se s vámi bavit v teoretické rovině nad vymyšlenými příklady, nekonkrétními dotazy a přirovnáními k jiným webům, které údajně odpovídají vaší situaci (a přitom jsou úplně odlišné).
• první otázka bude mířit na adresu webu – když se přece jen najde nějaká dobrá duše, můžete si být téměř jisti, čeho že se bude týkat první příspěvek v diskuzi – adresy vašeho webu.

Proto zapomeňte na obecné dotazy s tisíci řešeními, zapomeňte na „adresu svého webu uvést nechci, ale je to něco podobného jako…“.  Pokud chcete kvalitní odpověď, pokládejte otázky tak, aby na ně šlo odpovědět. Aby bylo jasné, na co konkrétně se ptáte. A uveďte adresu webu, kterého se dotaz týká.

Můžete tím jen získat – ušetříte čas sobě i ostatním, diskuze se zúčastní více uživatelů a navíc dostanete rady na míru vašemu webu.

Vytvořil ho můj kamarád, programátor Jan Matoušek, na Twitteru jako @Jan_Matousek. Na jeho blogu si můžete plugin zdarma stáhnout.

Jak mi plugin pomáhá?

Šetří mi čas při sbírání dat z Návrhu klíčových slov v Skliku a eliminuje potřebu data před vložením třeba do Excelu dále formátovat. Plugin vkládá slova, která si v Skliku označíte, rovnou do tabulky a formátuje je jako tabulková data. Vám pak stačí všechna slova ze získané tabulky jedním klikem označit, a prostě zkopírovat do Excelu nebo jiného tabulkového editoru.

Práce s pluginem a jeho funkce

Nainstalováním pluginu do Chrome dojde k lehké úpravě nástroje pro návrh klíčových slov v Skliku.

Místo standartních řádků, do kterých se přidávají klíčová slova pro kampaně, se mi v Skliku zobrazila tabulka pro data.

Teď stačí zadat klíčové spojení od kterého chci odvozovat návrhy. Sklik mi nabídne návrhy klíčových slov. Klikáním na ně si mohu vybírat jen ta, která mne zajímají. Ta se mi rovnou vkládají do tabulky. Mohu také kliknout na „Přidat všechna slova“, čímž se mi označí a do tabulky přidají všechna slova.

Označené dotazy se vkládají do tabulky.

A nyní přichází celé kouzlo pluginu. Jakmile budu mít sesbírané dotazy, které potřebuji, kliknu jen na „Vybrat vše“. Všechna posbíraná data z tabulky se mi označí a já je mohu jednoduše pomocí ctrl+c a ctrl+v vložit třeba do Excelu, kde s nimi dále pracuji. Rychle, jednoduše, efektivně, bez nutnosti dalšího formátování a čištění.

Kliknutím na vybrat vše vyberu všechna data z tabulky. Teď je mohu snadno zkopírovat do tabulkového editoru typu Excelu.

Kdy plugin šetří čas?

Při velkých analýzách klíčových slov

Pokud se rozhodnete dělat třeba Klasifikační analýzu klíčových slov, kterou popsal Marek Prokop (@MarekP), můžete ušetřit dost času. Marek píše:

Z nástroje pro návrh klíčových slov Skliku exportovat nejde. Proto dělám copy/paste celé tabulky, stránku po stránce, do textového editoru. V něm potom pomocí pár příkazů najdi/nahraď upravím výsledek tak, aby neobsahoval hlavičky tabulky a jednotlivé dotazy byly na samostatných řádcích, se sloupci oddělenými tabelátorem. Dobře to jde např. v editorech Sublime Text nebo TextPad.

Tomuto postupu se s pluginem vyhnete. Jednak ušetříte čas při kopírování do textového editoru (stačí v Skliku kliknout na „Přidat všechna slova“ a vše ze stránky máte v tabulce) a druhak při „čištění“ dat v textovém editoru.

Při malých analýzách klíčových slov

V případě analýzy KW pro malý web většinou potřebuji “vyzobávat“ jen ta slova, které se mi hodí – pěkně jedno po druhém. S pluginem stačí, když budu klikat na slova, která se mi hodí, a ona se mi budou pěkně řadit do tabulky.

Myslíte, že by plugin ulehčil práci i vám? Zkuste ho – přejděte na odkaz na stažení pluginu + návod na instalaci.

Připadá vám plugin užitečný? Doporučte jej sdílením článku ostatním – díky.

„Jsem na třetí pozici na <slovo>, a přitom mám s ohledem na jeho hledanost minimální návštěvnost.“ nebo „Jsme na šesté pozici v Google a…<doplňte, co uznáte za vhodné>“. Tyto věty vídám na internetu a slýchám od klientů stále častěji. S pozicemi v Google to ale není tak, jak to vypadá.

Tento článek píši:

• abych nemusel stále hledat diskuzi Malá návštěvnost na prvním místě na Goodle.de na diskuze.JakPsátWeb.cz , kde se problém měření pozic v Google řešil a ve které sice je odpověď, ale když na ni chci odkázat, musím k tomu vždy psát vysvětlující text
• abych na něj, stejně jako ostatní, mohl bez vysvětlování odkazovat, až se někdo někde zase zeptá na měření pozic v Google (viz minulý článek Jak „užitečný obsah“ pomáhá k získávání odkazů?)

V článku najdete: a) jediný správný způsob měření, b) špatné způsoby měření a c) vysvětlení, proč tomu tak je.

Než začnete číst, doporučuji se zamyslet, zda a jaký má pro vás měření pozic jako takové vlastně smysl. Možná přijde vhod článek Proč pořád měříte své SEO pozicemi? od Martina Snížka.

Jediný správný způsob zjištění pozic v Google

Reálné pozice v Google zjistíte pouze přes Google Webmaster Tools. Nikde jinde. Jak na to?

1. přihlaste se do Webmaster Tools
2. pokud pod účtem máte více webů, vyberte ten, který vás zajímá (samozřejmě předpokládám, že web, o který se zajímáte, už ve Webmaster Tools máte)
3. klikněte na záložku „Provoz“ a pak na „Vyhledávací dotazy“

Pak uvidíte něco takového:

obr.1: V Google Webmaster Tools uvidíte podobnou tabulku. Tohle je jediné místo, kde můžete zjistit své pozice v Google. Je zde uveden dotaz, počet jeho zobrazení, počet prokliků, CTR (Clickthrough rate neboli míra prokliku) a průměrná pozice.

Jednotlivá slova z této tabulky si pak můžete „rozkliknout“ a podívat se na jejich vývoj a podrobnější statistiky. Vypadá to takhle:

obr.2: Detail slova „microsite“. Zobrazuje četnost zobrazení stránky mého webu po zadání tohoto dotazu na různých pozicích, počet prokliků a CTR. Všimněte si také sloupce „stránka“ – Google nemusí na daný dotaz zobrazovat jen jednu stránku vašeho webu, stránek zde může být více.

Pokud tedy z nějakého důvodu chcete zjistit pozici svých stránek na nějaké slovo v Google, pak jedině tady. Jestli vás zaráží, proč je zobrazeno několik naprosto odlišných pozic, čtěte dále, především pro vás je článek psán.

Poznámka: Ve Webmaster Tools máte k dispozici i další možnosti práce s klíčovými slovy. Jen namátkou – můžete si například nechat nejvýznamnější stránky webu s dotazy, na které se zobrazují, můžete si zobrazit dotazy se „změnou“, tedy takové, u kterých během zvoleného časového období došlo k nějakým změnám, lze si zobrazit pozice v jednotlivých lokalitách, na jednotlivých zařízeních a podobně. To by ale bylo téma na zvláštní článek – sem se nám bohužel nevejde.

Špatné způsoby měření pozic v Google

Pojďme se podívat, jaké špatné způsoby možná i vy používáte při měření pozic svých stránek.

Jako modelový příklad si představme, že chceme zjistit pozici EasySupport.cz na dotaz „prodej firem“. Pro lepší pochopení si ale nejdříve ukažme, jaká je realita podle Webmaster Tools.

obr.3: Jak můžete vyčíst z těchto údajů, Google nám na dotaz „prodej firem“ zobrazuje hlavní stránku webu. Její průměrná pozice je 14, ale jinak se zobrazuje na první až třetí a dalších stránkách, na různých pozicích.

Tak, současnou situaci známe. Teď si ukažme špatné způsoby měření:

Špatný způsob 1: Přímé zadání do Google a vyhledání „pozice stránky“

Jste si po shlédnutí výše uvedených obrázků jisti, že přímým zadáním slova do Google a vyhledáním svého odkazu zjistíte něco, co má vypovídací hodnotu? Pojďme si takové „měření“ demonstrovat na několika menších testech, které ukáží, nakolik se různí „pozice“ za různých okolností.

Test první: zadávám Googlu dotaz „prodej firem“ pomocí prohlížeče, který běžně používám (Google Chrome). Jsem přihlášený pod svým Google účtem. Používám české Windows, hledám ze Slovenska, kde bydlím.

obr.4: Výborně, jsme první na „prodej firem“, chtělo by se říci. Tuto chybu ale dělá řada majitelů webů. Tento výsledek vidím prakticky pouze já. Podívejte se na další testy.

Test druhý: stejná situace jako v předchozím případě (prohlížeč Google Chrome, dotaz „prodej firem“), jen jsem se odhlásil ze svého účtu Google. Najednou výsledek z požadovaného webu vidím až na druhé stránce na páté pozici. Trochu rozdíl, že?

obr.5: Stačilo se odhlásit z Google účtu a výsledky jsou hned úplně jiné. Nyní jsem na „patnácté pozici“.

Test třetí: otvírám prohlížeč Firefox, který běžně nepoužívám. Nejsem přihlášen pod svým Google účtem. Zadávám Googlu dotaz  “prodej firem“. Jako v předchozím případě, opět nacházím web na páté pozici na druhé stránce. Podívejte se ale, jak se oproti druhému testu různí okolní výsledky.

obr.6: Opět pátá pozice na druhé stránce. Podívejte se ale na okolní výsledky a srovnejte je s obrázkem v druhém testu.

 Test čtvrtý: poprosil jsem přítelkyni, aby ze svého počítače (slovenská lokalizace systému i prohlížeče) dala v Google.cz hledat „prodej firem“. Testovaný web našla na první stránce na šesté pozici.

obr.7: První strana, šestá pozice. Opět úplně jiné výsledky než u předchozích testů.

Poznámka: Veškeré hledání proběhlo ze Slovenska. Já jsem použil svůj počítač s českou lokalizací systému i prohlížeče, přítelkyně také svůj – se slovenskou lokalizací systému a prohlížeče. Kdybychom tyto dotazy hledali na svých počítačích třeba z Prahy, je téměř jisté, že opět uvidíme odlišné výsledky.

To byl první špatný způsob měření, kdy majitel/správce webu do vyhledávače zadá konkrétní dotaz a najde, „na jaké pozici je“. Jak vidíte, moc toho zjistit nemůže, maximálně si své „měření“ vyloží úplně špatně, třeba podle prvního testu, a bude si pochvalovat, jak je na tom dobře. To je asi nejčastější příklad, což vidím nejen na dotazech klientů, ale pěkně to ilustruje i v začátku článku odkazovaná diskuze na JakPsátWeb. Majitel webu z diskuze k měření pozic používal nejen manuální kontrolu, kterou jsem použil v testech, ale také placené programy, programy zdarma, anonymizéry, kontrolu pomocí několika dalších uživatelů atd. A přesto pomocí toho nic nezjistil.

Špatný způsob 2: Měření přes externí nástroje

Na internetu najdete řadu nástrojů pro měření pozic. Placených, i zdarma. Chybou těchto nástrojů však je, že způsob jejich měření pozice se nijak neliší od způsobu, popsaného před chvilkou, tedy kdy klíčové slovo zadá sám uživatel a dokliká se k němu. Tyto nástroje dělají prakticky to samé (položí vyhledávači dotaz a vyhledají pozici požadované stránky), jen to dělají rychleji. To, co zjistí, pak uživateli zobrazí.

Popsali jsme si čtyři různé testy. Případů, kdy Google na stejný dotaz poskytne různým uživatelům na různých počítačích odlišné výsledky, bychom našli několikanásobně více. Vy však tím, že měření pozice zadáte nějakému nástroji, získáte opět jen jeden z těchto výsledků – užitná hodnota je tedy opět nulová.

Schválně jsem zkusil první nástroj, na který jsem narazil (http://www.seonastroje.cz).

obr.8: Výsledek měření externím nástrojem. Schválně porovnejte s obrázkem z Webmaster Tools (obr.3). Screenshot ze seonastroje.cz

Poznámka: To, že se v tomto případě téměř shoduje průměrná pozice uvedená na obr.3 a pozice zaměřená na obr. 8 je pouze náhoda. U jiných dotazů, které jsem testoval, se průměrná pozice stránky uváděná ve Webmaster Tools a hodnota zaměřená externím nástrojem lišily výrazně více.

Co vám tedy údaje z podobných měřičů řeknou? Ano, správně – vůbec nic.

Proč jsou výsledky tak různé?

Protože Google při zobrazování výsledků uživatelům zahrnuje mnoho různých různých faktorů, pomocí kterých se snaží výsledky přizpůsobit uživateli „na míru“. Čím více dat o uživateli má (nebo si myslí, že má), tím odlišnější jsou zobrazené výsledky od průměrných hodnot – to můžete vidět v prvním testu (obr. 4), kdy jsem hledal přihlášený ve svém Google účtu.

Teď to napíši trochu zjednodušeně, ale Google zde zohledňuje takové věci, jako je lokace, ze které hledáte, vaše zvyklosti (chodíte na nějakou stránku častěji?), doporučení vašich přátel v sociáních sítích, svou roli hraje i to, které datacentrum Google pro uživatele zrovna zajišťuje zobrazení výsledků a řada dalších faktorů.

Přečtěte si, Jak Google přizpůsobuje výsledky jednotlivým uživatelům na diskuzi JakPsatWeb.cz

Co z toho všeho vyplývá?

Že pokud už z nějakého důvodu potřebujete zjistit, jak si stojíte v Google na to které slovo, můžete to přesně zjistit pouze ve Webmaster Tools.

Nespoléhejte se na žádné externí nástroje nebo „ruční“ měření, které vám s ohledem na výše uvedené prostě nemohou dát žádné užitečné údaje.

Pokud vám článek pomohl nebo si myslíte, že by mohl pomoci někomu dalšímu, budu rád, když jej sdílením doporučíte ostatním – díky:

Rada o budování obsahu, který usnadní linkbuilding je:

• Vysmívaná a zatracovaná – těmi, kdo ji špatně chápou.
• Velmi užitečná a prospěšná – všem, kdo vědí, jak ji využít v praxi a nemají od ní přehnaná očekávání (= že stačí něco napsat, a všechno se udělá samo)
• Složitá na realizaci – budovat takový obsah stojí množství času/peněz, které se vám pravděpodobně nevrátí hned. Z dlouhodobého hlediska je však přínos takové strategie neocenitelný.

Hned na úvod je potřeba říci, že udělat stránku tak, aby masivně „přitahovala“ odkazy úplně sama (tzv. linkbaiting), se podaří jen málokdy. To nám ale nemusí až tak vadit. Jak si ukážeme dále, vhodný obsah je i přesto základem pro linkbulding a stojí na něm dobrý odkazový profil.

Článek je věnován obsahu, který uživatelům „pomáhá“. Stejně ale lze využít i obsah, který pobaví, informuje, pobouří a podobně. Důležité je jen to, aby zaujal.

Jak vám budování užitečného obsahu pomůže?

• Zvýšíte informační hodnotu svého webu – uživatelé se u vás dozví více informací, které je zajímají. Nebudou nuceni je hledat jinde.
• Získáte další relevantní návštěvnost z vyhledávání – stačí vhodně volit témata obsahu a klíčová slova.
• Získáte cílové stránky pro aktivní linkbuilding – ty vám umožní snadněji získávat odkazy.
• Pomůžete celému webu – odkazy získané pro onen „užitečný obsah“ budou ve vyhledávačích podporovat celý web.
• Obsah pro vás bude pracovat po celou dobu existence webu

Tři základní předpoklady pro úspěch:

Přenést se přes tyto tři body je velmi důležité pro další postup. Proto čtěte pozorně.

1. Chápejte svůj web jako celek

„No jo, ale když já chci posílit ve vyhledávání stránku kategorie s výpisem produktů. Tam těžko budu vymýšlet nějaký nový super obsah, na který budou lidi sami odkazovat“.

To je častý protiargument na radu o budování dobrého obsahu. A krom toho je to také pěkná ukázka nepochopení  účelu SEO. Tím je docílit, aby vaše stránky byly ve vyhledávání „vidět“ na co nejvíce souvisejících dotazů a daly uživateli vždy co nejlepší odpověď na to, na co se vyhledávače ptá.

Web je provázaný celek, nejsou to izolovaně existující stránky. A jako na takový na něj pohlížejí i vyhledávače.

Vy přece nemusíte onen obsah budovat přímo na stránce, kterou chcete podpořit. Může být na jiné. Z ní pak mohou vést odkazy dále do webu, mimo jiné i na stránku, o jejíž podporu vám jde. Díky distribuci ranků přes interní odkazy takový obsah „posiluje“ celý web.

2. Počítejte, že budete hodně pracovat s laterálními slovy

To jsou slova, která nějakým způsobem souvisejí s oborem, na který se zaměřujete, ale uživatelé jimi nehledají přímo vaše služby či zboží.

Příklady:

• Jak vybrat <něco> – prodáváte matrace? Poraďte uživatelům, jak se mají v široké nabídce různých druhů orientovat, jak si mohou vybrat správnou matraci, co vše k ní musí koupit atd. – tyto informace je totiž zajímají.
• Zajímavosti z oboru – máte obchod s fotoaparáty? Informujte uživatele o dění ve světě fotografie. Pište o nových produktech, dělejte rozhovory s osobnostmi fotografie, sestavujte žebříčky nejlepších fotoaparátů dle určitých měřítek…
• Recenze zboží – recenzujte zboží, které prodáváte. Představte jeho hlavní výhody, nebojte se zmínit i nevýhody. Článek doplňte fotografiemi, videem a podobně. Příkladem budiž recenze na SmallCars.cz.
• Jistě najdete i další příklady

Taková témata sice přímo neprodávají, ale přesto dokáží přilákat návštěvníky i potenciální zákazníky na váš web. Pokud jsou dobře zpracovaná, stávají se skvělým místem pro odkazování.

3. Poznejte, co lidi zajímá a zpracujte to, jak nejlépe můžete

Jak zjistit, co lidi zajímá?

• Zjistěte si, co v souvislosti s vaším oborem hledají v Google a Seznamu. Jak na to jsem popsal v článku Zjišťujeme hledanost klíčových slov.
• Sledujte weby a diskuze ze svého oboru. Čtěte, na co se lidé ptají, v čem mají nejasnosti a podobně. Odpovědi na jejich otázky mohou být oním užitečným obsahem pro váš web.
• Věnujte větší pozornost stávajícím zákazníkům. Někdo vám zavolal a ptal se na podrobnosti k vašim produktům či službám? Výborně, a nestálo by za to odpověď na jeho otázku důkladně rozpracovat na webu a nabídnout ji tak i ostatním? Toto je mimochodem častým nešvarem webů nabízejících služby – než aby firma vše srozumitelně popsala na svém webu, raději pravidelně odpovídá stále na ty samé dotazy po telefonu (tedy pokud ji někdo přece jen kontaktuje a nejde rovnou na web konkurence).

4. Nebojte se nabízet uživatelům zdánlivě „sebevražedné“ rady

I uživatele, o kterých víte, že si u vás nic nekoupí ani si neobjednají vaše služby, můžete využít ve svůj prospěch. Tím, že jim dáte užitečné rady zdarma. Asi to tak nevypadá, ale dává to smysl.

Jste podlahář a žijete z pokládání podlah? Proč uživatelům nenabídnout detailní návod, jak si mohou podlahu položit sami, když je jasné, že jej hledají? Šílenost? Ale kdeže.

Uvědomte si, že:

• Kdo si chce na pokládku podlahy objednat profesionální firmu, objedná si ji, i když najde návod, jak si podlahu může položit sám.
• Kdo si chce podlahu položit sám, položí si ji sám, i když najde firmu, která podlahy pokládá. Teď posuďte, co je lepší:
  1. Když takový člověk váš web vůbec nenajde?
  2. Nebo když se k vám dostane přečte si kvalitní návod, s kterým bude spokojený a podle kterého dokáže svou podlahu položit?

Jasně, že lepší je mít návod a uživatele na web dostat – kromě toho, že mu poradíte, jak má dosáhnout svého cíle, ho také můžete upozornit na nevýhody a rizika pokládky podlahy svépomocí. Můžete zdůraznit výhody pokládky profesionální firmou, nabídnout své reference – uživatel pak třeba změní názor a vašich služeb využije. A když ne, nic se neděje, i tak obsah splnil svůj cíl.

Vy totiž nemáte co ztratit. I když si někdo položí podlahu sám a neudělá vám „kšeft“ (který by v tomhle případě stejně neudělal), může vám pomoci. Bude-li spokojen s vaším návodem, možná jej doporučí dál – bude pro vás budovat odkazy. Třeba na diskuzích o bydlení („podle tohohle návodu jsem pokládal já, je to tam pěkně podrobně popsané i s fotkami…“), na sociálních sítích (dejte mu k dispozici snadnou možnost sdílení) atd. Tyto odkazy a zmínky opět prospějí nejen stránce s návodem, na kterou vedou, ale celému webu.

Zde a v internetových diskuzích je jasně vidět, že lidi zajímá, jak si mohou položit podlahu. Proč jim tedy neposkytnout návod a nezískat tak výhody pro váš web?

Na podobné bázi funguje i tento blog – dělám SEO, ale nebojím se uživatelům odkrýt část svého know-how. Je to pro mne totiž přínosem ve všech směrech.

• Kdo si chce dělat SEO sám, bude si ho dělat sám. Blog mu alespoň poskytne informace, které zužitkuje. Často na ně pak odkáže ze svého webu, Twitteru, Facebooku, vloží odkaz do nějaké diskuze a podobně. Navíc i lidé, kteří si SEO dělají sami, mne pak občas žádají o SEO konzultace, když si nejsou něčím jisti.
• Kdo hledá SEO konzultanta pro svůj projekt díky blogu vidí, že o oboru něco vím. Může si přečíst, jak k problematice přistupuji, a pokud se mu přístup líbí, kontaktuje mne. Na to, co ho tu zaujme, opět může odněkud odkázat. A ne, opravdu si nezačne SEO dělat sám jen proto, že o tom našel mé (a další) články.

Důsledkem toho všeho je, že roste povědomí o mě, mém blogu a službách. Vznikají nové zpětné odkazy => blog se dostává výše ve vyhledávání => zvyšuje se návštěvnost (jak přímo z odkazů, tak z vyhledávání) => více lidí tak vidí mé články => získávám jak více potenciálních klientů, tak více čtenářů a tím pádem i další odkazy.

Toto se dá s úspěchem aplikovat na spoustu oborů. Jen je potřeba se oprostit od myšlení typu „jo, to určitě, já mu dám návod na to co dělám, a on si to udělá sám“.

Využitelnost dobrého obsahu v aktivním linkbuildingu

Řada lidí odsuzujících rady ohledně „budování přínosného obsahu“ si neuvědomuje jeho obrovskou výhodu – skvělou využitelnost v aktivním budování zpětných odkazů.

Vybudováním dobrého obsahu totiž získáte:

• Místo, na které můžete odkazovat sami – z diskuzí, komentářů, z Wikipedie a podobně. Základním předpokladem samozřejmě je, že obsah nějakým způsobem pomůže uživatelům. Když takový obsah třeba na e-shopu chybí, najdete jen minimum situací, kdy na nějakou jeho stránku můžete odkázat tak, aby to působilo přirozeně.
• Místo, pro které snadno získáte další odkazy – oslovujete aktivně majitele stránek, ze kterých chcete odkaz? O odkázání na vaši stránku, která nějakým způsobem doplňuje či rozšiřuje obsah jejich stránky, z níž odkaz chcete, jistě budou uvažovat. Na kategorii produktů na e-shopu asi získáte odkazy těžko.

Budete-li budovat vhodný obsah, můžete si podobné křečovité snahy o  budování přirozeně působících odkazů odpustit.

Zapojte do šíření obsahu sociální sítě

Víte, že lidé z vaší cílové skupiny používají sociální sítě? Víte, jak je pomocí nich oslovit a pracovat s nimi? Pak je vhodné sociální sítě nevynechat a začlenit je do své strategie.

Vím, že čtenáři mého blogu jsou jak na Twitteru, Facebooku, tak i Google+. Dal jsem jim tedy možnost mé články na těchto sítích snadno sdílet (tlačítka na konci každého článku). Také mám účet na Twiteru kde lidé, kteří o to mají zájem, mohou sledovat mé názory a poznatky z oboru.

Pěkným příkladem využití Facebooku je také třeba Facebook stránka e-shopu SmallCars.cz, kde lidé diskutují, „lajkují“ příspěvky, chodí přes odkazy na web, komunikují s obchodem. Hodnota stránky v rámci Facebooku pak roste stejně, jako hodnota hlavního webu ve vyhledávačích a celkové povědomí o SmallCars.cz.

Kvalita obsahu z dlouhodobého hlediska

Vyhledávače směřují k tomu, aby dokázaly hledajícím lidem nabízet stále lepší a kvalitnější výsledky. Je potřeba využívat jejich výhod a schopností, ne zneužívat jejich slabin, které budou brzy opraveny. Lidský faktor hraje stále větší a větší roli, a moc prostoru pro „kličky“ už nezbývá.

Pokud svou dlouhodobou SEO strategii obrátíte k budování obsahu na zajímavá témata, na zodpovídání uživatelských dotazů, na obsah, který má potenciál se mezi uživateli šířit sám, nebudete litovat. Je s tím ale spojena spousta práce, přemýšlení a úspěch se nedostaví hned. Uznávám, může to být demotivující, ale kdo vydrží, sklidí zasloužené ovoce.

Líbil se vám článek? Budu rád, když jej sdílením doporučíte ostatním – díky:

Článek se týká výběru názvu domény pro vážně myšlený byznys (e-shop, firemní prezentace s nabídkou služeb…) zaměřený výhradně na český trh. Vybíráte-li doménu pro mezinárodní projekt nebo pro projekt, který má ambice se po rozjetí v ČR rozšířit do zahraničí, některá kritéria výběru budou samozřejmě odlišná.

A druhá důležitá poznámka – článek prezentuje mé osobní názory. Měl by tedy být spíše inspirací, než mantrou.

Dobrá rada na úvod: Nevybírejte název „kvůli SEO a vyhledávačům“. Při výběru se soustřeďte na skutečně důležité faktory, které ovlivní využitelnost domény a její brandovatelnost (pokud vás místo toho odporného slova napadne český výraz, do komentářů s ním, díky ). Tyto faktory se budu snažit rozepsat níže.

Doména by měla být:

*Všimněte si, jak se jednotlivé body překrývají a jak všechno souvisí se vším.

Unikátní a nezaměnitelná

Snažte se zvolit pokud možno unikátní doménu. Plusem bude, když se tato bude nějakým způsobem vztahovat k tématu webu. Neměla snadno zapadnout mezi ostatními, ale zároveň je potřeba, aby byla dobře zapamatovatelná.

Použiji příklad z Yuhůova článku o doménách: “… jsou překvapivě lepší zvláštní jména typu zmrzni.cz než třeba nejlevnejsi-lednicky.cz. Jde prostě o to, aby to mělo šmrnc a bylo to nezaměnitelné.“

Unikátním doménovým názvem ale nemusí být jen nějaké v češtině používané a s oborem přímo související slovo. Může to být slovo přejaté či vymyšlené (příklad: alza.cz)

Dobře zapamatovatelná, vyvolávající asociace

Když název domény někdo někde vidí nebo slyší, měl by mu utkvět v paměti. Když jej slyší samostatně a bez kontextu („koukni na uplavala.cz“), je možné, že si ji pamatovat hned nebude.

Když ji ale slyší spolu s předmětem zaměření webu („na uplavala.cz najdeš spousty rybářských potřeb“), u rybáře (=cílové skupiny) to  vyvolá určitou asociaci, a název si pak vybaví snáze. Stejně to může fungovat například u zalozeni.cz, pod kterou je prezentace EasySupport s.r.o. zabývající se zakládáním a prodejem firem.

Krátká

Čím kratší, tím lepší. Kratší se lépe pamatuje, lépe sděluje hovorem, lépe se s ní pracuje.

Dobře „sdělitelná“ hovorem

Když někomu řeknete název své domény (osobně, do telefonu, reklamou v rádiu…), neměl by mít problém si jej jednak zapamatovat, a druhak jej správně zadat do adresního řádku.

Příklad ne právě ideálně zvolené domény: Třeba Quick.cz. Představte si situaci, kdy uživateli do telefonu řeknete „jo, podívej se k nám na quick.cz“. Šance, že uživatel půjde na quick.cz je poměrně velká, ale ti méně zkušení (a méně jazykově zdatní) se mohou dostat třeba na: kvik.cz, qik.cz, kvyk.cz a tak podobně, možností je spousta.

Tento bod proto nepodceňujte. Oceníte jej nejen při sdělování adresy webu, ale třeba i při diktování e-mailu do telefonu.

Vyhnete se tak vysvětlování na způsob „napište mi na josef.novak@quick.cz, píše se to Josef tečka novak zavináč kvé ú í cé ká tečka cézet“.

S koncovkou .cz

Pro český trh a weby v češtině volím vždy koncovku .cz. Jsem toho názoru, že mnoho méně zkušených uživatelů s ní má stále ještě české weby spjaty.

Proto se může stát, že když budete mít svůj český web třeba na nazevwebu.com, uživatelé ve snaze se na něj dostat zadají čas od času nazevwebu.cz – protože jim to prostě přijde přirozenější. V lepším případě se nedostanou nikam, v horším přímo k vaší konkurenci (tato možnost je vysoce pravděpodobná v případě, že název je tvořen klíčovým slovem, vizte níže).

Myslíte si, že to v dnešní době není možné? Ale je, koukněte na obrázek:

Ukázka přibližné měsíční hledanosti hesel „facebook“ a „youtube“ s .cz koncovkou. Hledanost pochází ze statistik nástroje Sklik. Jak ji zjistit jsem popsal v článku Zjišťujeme hledanost klíčových slov.

Bez možnosti překlepů

Platí zejména při volbě českého slova/slov jakožto názvu domény. Gramatika je zrádná a ne každý ji ovládá stejně, jako vy. Mít web na doméně nejrozumnejsi-vikyre.cz (ano – rozumnější příklad mne skutečně nenapadl) tak nebude to pravé ořechové.

Několik příkladů dle mého názoru pěkných domén

• uplavala.cz – doména pro plánovaný rybářský e-shop
• vcelarem.cz – blog začínajícího včelaře, mého kamaráda a PHP / Nette programátora Honzy Matouška. Ale jak správně podotkl jiný Honza v komentáři pod článkem, diakritika v doméně nemusí být úplně ideální.
• komart.cz – můj web s nabídkou služeb, název složen z mého příjmení a jména (Kolčaba Martin)
• megapixel.cz – největší obchod s fotografickým vybavením.
• medio.cz

Na těchto názvech je vidět, že se snažily ctít výše uvedené zásady. Zároveň jde o domény, které byly dosud neobsazené – důkaz, že při troše přemýšlení lze najít pěkné volné kousky.

Časté otázky k výběru domény:

Když chci víceslovnou doménu, vybrat s pomlčkami, nebo bez nich?

Obě nebo nic. Jinak se budete přetahovat s konkurencí, která bude mít opačnou variantu k té vaší. Máte doménu fajn-koberce.cz? Vězte, že lidé často budou zadávat fajnkoberce.cz (kterou může mít vaše konkurence) a méně často i naopak. Ve výhodě bude ten, kdo vlastní variantu bez pomlčky, protože ji lidé budou zadávat častěji.

Když už, registrujte obě verze, vyberte si tu, kterou chcete používat, a tu druhou na ni přesměrujte. Uživatel se tak dostane tam, kam má.

Je „pro SEO“ potřeba mít klíčové slovo v doméně?

Není. Zejména proto, že problémy, které neuvážené cpaní klíčového slova do názvu přinese, zřetelně převažují nad výhodami (pokud tu vůbec nějaké jsou). Považte sami:

- Mizivý vliv KW v doméně na vyhledávání

Prioritou vyhledávače je nabídnout uživateli stránku s odpovědí na to, co hledá (tohoto tématu se týká článek Kdo je cílem optimalizace „pro vyhledávače“?), ne stránku na doméně, která obsahuje klíčové slovo. Výskyt klíčového slova vás nespasí, byť může lehce pomoci.

- Snadná zaměnitelnost (= špatná zapamatovatelnost)

Domény s používanými a zároveň vyhledávanými slovy, které jsou zároveň dobře zapamatovatelné, jsou, až na výjimky, rozebrané. Volbou takové domény, která je volná, budete jen další v řadě. Uživatelé si vaši doménu budou plést s názvy konkurentů.

Představte si, že máte půjčovnu svatebních šatů v Praze, a chcete mít v doméně vysněná klíčová slova „svatební šaty Praha“. Kolik takových domén je k dispozici?

• Svatebnisatypraha.cz (+ 3 verze: svatebnisaty-praha.cz, svatebni-saty-praha.cz, svatebni-satypraha.cz)
• Prahasvatebnisaty.cz (+ 3 verze, podobně jako v předchozím případě)
• Satysvatebnipraha.cz (+ 3 verze)

… a jistě bychom vymysleli další „zvěrstva“. Snad není potřeba vysvětlovat, že uživatelé si nebudou pamatovat, jak jste si zrovna vy určili pořadí slov a jejich rozdělení pomlčkami. Nesprávným zadáním se tak budou dostávat buďto na neexistující stránky, nebo stránky konkurence.

Chcete ukázku nezapamatovatelné domény? Budiž – http://www.svatebni-saty-evanie-plesove-spolecenske.cz/ - takhle opravdu ne.

- Špatná „rožšiřitelnost“

Máte doménu nejlepsitelevize.cz, kde prodáváte televize. Obchody jdou dobře, a vy se rozhodnete postupně rozšiřovat sortiment o další elektroniku. A řekněte, chtěli byste na této doméně prodávat například telefony, audio přehrávače a podobné produkty? Asi ne, že… Vybírejte proto název s rozmyslem a s výhledem do budoucna.

- Takže mít klíčové slovo v doméně je špatné?

Nikoli, pokud je vaše doména například dovolena.cz, letenky.cz a podobně, je to fajn – ne přímo proto, že v doméně je klíčové slovo, ale proto, že doména se dobře pamatuje, je unikátní a nezaměnitelná. Jak ale jistě víte, sehnat takovou doménu se rovná obrovské investici. Proto doporučuji raději volit unikátní název, než cpát do domény klíčové slovo a vytvořit tak paskvil snadno zaměnitelný s konkurencí.

.cz verzi domény vlastní konkurence, má cenu si registrovat .com (.eu, .net…)?

V podstatě ne, ale to jste si z článku jistě vydedukovali.

Budu citovat příspěvek Marka Prokopa z diskuze jakpsatweb.cz: „Vyhledavače se stavějí dobře k webům, které jsou mezi lidmi známé a oblíbené, takže si položte otázku, zda se Vám na doméně .com podaří vybudovat známý a oblíbený web, když je doména .cz téhož jména již obsazena.“ Asi není potřeba psát víc.

Závěrem…

Snad vám článek alespoň trochu pomohl ohledně nejasností ve výběru domény. Máte-li další otázky nebo náměty na to, co vám v článku chybí, šup s tím do komentářů. Nesouhlasíte s některými body? Napište do komentářů proč. Článek v průběhu času budu upravovat a rozšiřovat.

Dodatek: čtěte také článek Jak vybírat jméno pro doménu na Sově v síti. Přesto, že je deset let starý a před napsáním svého článku jsem hledal, zda někdo popsal něco podobného, jsem jej našel až teď. Poskytuje další informace a pohledy na věc.

Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej a doporučte jej tak ostatním – děkuji:

DŮLEŽITÁ POZNÁMKA: Konkrétní postup samozřejmě vždy závisí na konkrétním projektu, na kterém se má pracovat. Článek pouze ukazuje, jak to může vypadat – proto i když jsou kroky víceméně společné pro všechny weby, neberte je doslova. Tak. A jak to tedy probíhá?

1.     Ptám se. Hodně se ptám.

Přesněji řečeno, na něco se ptám, a spoustu si toho ověřuji.

Proč jste se rozhodli si najmout SEO konzultanta?

Co si vlastně od optimalizace slibujete a proč si myslíte, že váš web SEO konzultanta potřebuje? Právě v této fázi často zjišťuji, že klienti si pod pojmem SEO představují něco úplně jiného, než dělám. Žádný problém, vše si ujasníme, možná na optimalizaci získáte trochu jiný pohled, než jste měli doteď, a uvidíme, zda se dobereme ke spolupráci.

O jaký web jde?

Už web běží?

• A jaká je současná návštěvnost, z jakých zdrojů pochází?
• Jak je na tom s použitelností? Přece se nebudeme snažit vodit nové návštěvníky na web, u kterého je jasné, že jej neumějí používat, že…
• Jak vypadá jeho současná informační architektura? Na základě čeho byla navržena, a proč je web uspořádán tak, jak je?

Nebo je web teprve v přípravě? (což je mimochodem nejlepší čas, kdy začít se SEO)?

Je SEO tím, co váš web potřebuje? Zadávají lidé sami vyhledávačům dotazy, které mohou vést ke splnění cílů vašeho webu? Ve většině případů optimalizace smysl má, ale už několikrát jsem klientovi řekl, ať své peníze raději využije jinak – byl bych totiž nerad, kdyby se mu mé služby nevyplatily.

Jaké jsou cíle webu? Je cílem například objednávka zboží? Nebo přihlášení do newsletteru? Nebo odeslání rezervačního formuláře? Nebo něco jiného? Cíle mohou být různé.

Jak lze definovat vaši cílovou skupinu? Na koho budeme cílit?

S jakým rozpočtem na optimalizaci počítáte?

Není asi úplně slušné se na něco podobného ptát hned zkraje, nicméně tak v začátku eliminujeme nedorozumění. Nestane se tak, že činnost, o které jste si mysleli, že je jednoduchá a jste ochotni do ní dát do pěti tisíc, nakonec bude stát tisíců padesát. Neztratíme tak cenný čas komunikací. Pokud je váš rozpočet vzhledem k rozsahu webu nízký (*), doporučím vám spíše SEO konzultace. Ale nevykládejte si to špatně a na přibližnou cenu se klidně nezávazně ptejte– za to nic nedáte.

* Rozsah webu a finanční náročnost: pokud provozujete web lokální firmy, jejíž služby uživatelé hledají pod několika málo dotazy a jejíž web se tak vejde do několika stránek, bude cena poměrně nízko. Pokud provozujete e-shop s deseti tisíci položkami v X desítkách kategorií, úkony související s optimalizací budou časově náročnější a tedy i dražší.

Jaké jsou vaše možnosti?

• Pravděpodobně bude potřeba upravit stávající a vytvořit (resp. tvořit stále) nový obsah. Spousty obsahu. Jste ochotni tento fakt akceptovat a jste schopni do tvorby obsahu investovat, případně se na jeho tvorbě přímo podílet?
• Jaké jsou/budou vaše konkurenční výhody? Proč si myslíte, že byste se měli ve vyhledávačích zobrazovat „před ostatními“? Pokud dosud žádné nemáte (nebo si myslíte, že nemáte), jste schopni vynaložit úsilí na jejich vytvoření (či objevení)? Pokud jste stejní, jako X ostatních webů, není totiž moc důvodů, abyste byli před nimi. Samozřejmě, jde to, ale špatně.
• Máte k ruce schopného webmastera? Tedy lépe řečeno někoho, kdo umí do praxe převést požadavky, které mu sdělíme? Například aplikovat do systému, na kterém váš web běží, dodatečné funkce (ne vždy je to potřeba)? Kdo je schopný provést požadované změny na front-endu webu (v té časti, kterou vidí návštěvník)?
• Jak se budete propagovat? Samotné SEO vás totiž rozhodně nespasí. Nelze se spoléhat jen na návštěvnost z vyhledávání. SEO se totiž stále více prolíná s celkovým online PR (čtěte článek Pryč s “optimalizací pro vyhledávače”), a tento trend bude do budoucna pokračovat. Navíc od spuštění webu k solidní a dobře cílené návštěvnosti z přirozeného vyhledávání je poměrně dlouhá cesta – a vy přece chcete vydělávat hned, nebo ne?

Dáte si říct?

• Když máte stěhovací firmu v Brně, jste ochotni akceptovat fakt, že „první pozice na slovo stěhování“ je pro vás zbytečná (tedy kromě toho, že něco takového je nereálné) a že prostě nebude naším cílem? Tento bod se dá aplikovat prakticky na jakýkoli obor a je velmi důležitý!
• Necháte mne pracovat dle mého nejlepšího vědomí?Předpokládám, že SEO konzultanta si najímáte proto, že věříte jeho zkušenostem. Ne proto, aby dělal, co mu řeknete.
  • Já třeba skoro nic nevím o automobilech, proto také automechanikovi neradím nejlepší postup, jak má opravit můj vůz. Není na tom nic špatného – ctím názor, že každý by se měl „držet svého kopyta“. Vše, co budeme provádět, vám zdůvodním pro laika srozumitelným jazykem.

Budeme muset hodně pracovat s obsahem. Upravovat stávající, vytvářet nový. Takový, který uživatele zajímá, a který odpoví na dotazy, které uživatelé vyhledávači zadávají.

SEO není způsobem, jak jakýkoli web dostat na pozice na nějaká klíčová slova.Je to způsob, jak poznat, co uživatele zajímá, to jim nabídnout a tím se dostat „dopředu“. Kvalitně lze optimalizovat pouze takový web, jehož majitel si je tohoto vědom a počítá s tím, že je to právě obsah, co tvoří základ úspěchu.

Pokud s klientem najdeme společnou řeč v těchto otázkách, obvykle následuje další krok:

2.     stanovení cílů, jednotlivých kroků a domluvení výše odměny

Stanovíme si cíle optimalizace, určíme jednotlivé další kroky. Také vám zašlu hrubý cenový návrh a můžeme se pobavit o způsobu odměňování. Ten se může lišit web od webu – zatímco někde je vyhovující měsíční paušální platba (protože vím, kolik zhruba času bude potřeba na péči o web vynaložit), jinde to může být například podíl ze zisku (typicky u e-shopů), nebo cokoli jiného.

3.     Analýza klíčových slov

Zjištění hledanosti slov a pochopení způsobu, jakým lidé hledají

Musíme zjistit, jaké dotazy lidé hledající vaše služby či produkty vyhledávači vlastně zadávají. To je naprostý základ.

Pokud to zjišťujeme již ve fázi příprav webu, značně si ulehčíme práci do budoucna, protože dle toho, co zjistíme, musí být navržena prakticky kompletní informační architektura webu.

Pokud to zjišťujeme u zaběhnutého webu, zjišťujeme to pozdě a práci si naopak přiděláme. A to významnou měrou.

Myslíte, že dobrou analýzu klíčových slov jste si již udělali sami? Je to možné, ale nelze se na to spoléhat. Třeba zjistíme, že tam, kde jste našli jen několik desítek slov, na která se dá cílit, se jich ve skutečnosti dají najít desítky tisíc.

4.     Volba strategie

Potřebujeme si určit strategii, jakou zvolíme pro další postup. Když známe cílovou skupinu webu, dotazy, pod kterými „cílovka“ hledá, a známe své možnosti, tak víme, co si můžeme a nemůžeme dovolit. Na základě toho určíme další postup pro návrh architektury, tvorbu obsahu a získávání odkazů.

O strategii se pěkně rozepsal Marek Prokop ve svém článku „Strategie optimalizace pro vyhledávače“ z roku 2004, asi není potřeba dodávat víc.

Jak budeme získávat odkazy?

Přichází velice podstatná část – zpětné odkazy. Jak známo, zpětné odkazy mají velký vliv na řazení výsledků ve vyhledávání. Jenže získat takové odkazy není jednoduché.

Nestačí je kupovat, vyměňovat, získávat je nesmyslnou registrací do katalogů nebo psaním rádoby PR článků. Vyhledávače podobné finty brzy prokouknou a po zásluze nás za to „odmění“ – buďto penalizací, nebo, v lepším případě, prostě tím, že si takových odkazů nebudou všímat.

Musíme web budovat tak, aby se pro jeho stránky daly snadno získávat odkazy. A to se dostáváme k obsahu, protože nejdříve potřebujeme něco, na co bude možné dobře odkazovat.

Jak to bude s budováním obsahu?

Jak budeme budovat obsah? Kdo bude budovat obsah? Jak bude obsah vypadat? Jaké potřebujeme texty? Obsah ale nejsou jen texty – jaké potřebujeme fotografie? Jak s nimi pracovat, aby nám ve vyhledávání pomohly? Máte možnost natočit (tam kde se to hodí) o svých službách či produktech informační videa, která pak třeba můžeme využít i pro budování zpětných odkazů?

Víme, jak uživatelé hledají. Z toho si můžeme odvodit, jaký obsah je zajímá. Na základě toho je potřeba obsah tvořit. Zároveň ale nemá přílišný smysl tvořit stejný obsah, který už na internetu dávno je – třeba u některého z vašich konkurentů. My musíme být jiní nebo lepší, jinak to děláme zbytečně.

K tvorbě obsahu budu potřebovat výraznou pomoc někoho z vaší firmy, kdo dobře rozumí jejím službám či produktům.

Celé SEO spočívá v odpovídání na dotazy hledajících lidí. Pokud někdo do vyhledávače zadá dotaz související s tématem vašeho webu, některá ze stránek vašeho webu by na něj měla umět odpovědět. Mít obsah odrážející potřeby hledajících uživatelů je proto naprosto nezbytné.

5.     Návrh informační architektury webu na základě analýzy klíčových slov

Data získaná analýzou klíčových slov nám umožní navrhnout si optimální informační architekturu webu tak, abychom dokázali:

• Sestavit navigaci jasně, přehledně a tak, že se v ní uživatelé vyznají.
• Stránky webu interně prolinkovat (propojit) mezi sebou tak, aby vyhledávače i uživatelé správně chápali jejich strukturu a důležitost.
• Vhodně navrhnout kategorie, možnosti filtrování atd. tak, abychom pokryli co nejširší spektrum dotazů zjištěných analýzou klíčových slov.

Pokud toto provádíme pro nový web, je to vcelku brnkačka. Tedy jak se to vezme, času to i tak zabere dost (opět záleží na velikosti webu).

Pokud máme něco takového aplikovat na již zaběhnutý web generující tržby a to ještě tak, aby tyto tržby příliš nekolísaly, rovná se tato činnost doslova hororu. Není to nemožné, je to jen pomalé (a tedy drahé) a plné kompromisů, s čímž musíte počítat.

6.     Aktivní linkbuilding

Alespoň minimálnímu aktivnímu linkbuildingu se v začátku zřejmě nevyhneme. Budeme vyhledávat příležitosti k získání zpětných odkazů na různé stránky webu, a budeme se je snažit naplno využívat.

S budováním odkazů úzce souvisí obsah. Musíme mít obsah, na který se budou dobře shánět odkazy, to znamená:

• a) Stránka, na kterou chceme odkázat, bude užitečná. Když uvidíme příležitost někde zveřejnit odkaz a využijeme ji, obsah odkazované stránky bude pro uživatele skutečně přínosný.
• b) Když bude obsah zajímavý pro uživatele, je zde velká šance, že na nás budou odkazovat i sami, a tím nám budovat zpětné odkazy – a to je to, co chceme a potřebujeme. Přečtěte si, jak užitečný obsah pomáhá budování zpětných odkazů.

7.     Vyhodnocování, webová analytika, práce s daty, další tvorba obsahu

Od spuštění našeho webu nám analytické nástroje na našem webu sbírají data. V nich se se skrývá množství užitečných informací, které můžeme využít ve svůj prospěch – k interpretaci chování návštěvníků, ke zlepšování obsahu a celého webu, k vyhodnocování toho, nakolik má celé SEO smysl. Také z nich jde z části vyčíst, co uživatele zajímá, a na základě toho rozšiřovat obsah.

Závěrem…

Jak vidíte, rozhodně to není málo práce – a to jsem se snažil psát ve zkratce. Výše uvedený výpis činností se možná liší od toho, co vám někdo prezentoval jako SEO – typicky to mohly být úpravy zdrojového kódu, „zaručené“ pozice na nějaké pro vás obchodně bezvýznamné slovo, registrace do všemožných bezcenných webů či mnoho dalšího.

SEO je ale především způsob, jak s co nejmenšími náklady (z dlouhodobého hlediska) obsáhnout co nejvíce uživatelských dotazů, a přivést tak co nejvíce dobře cílených uživatelů na cílové stránky vašeho webu. Na takové, kde najdou to, co hledali, a budou s tím spokojeni.

Líbí se vám můj přístup a máte zájem o spolupráci? Není nic snazšího, než mne kontaktovat.

Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej a doporučte jej tak ostatním – děkuji: